poradna...je doma nečistotný
Na úvod bych se ráda věnovala štěňátkům a tomu jak je naučit čistotnosti, protože i to, že štěňátko dělá doma zpočátku loužičky, může kupodivu dost lidí překvapit. Zpočátku je třeba mít se štěnětem trpělivost, protože je většinou zvyklé vykonávat potřebu kdykoliv a kdekoliv. Stejně jako dítě lidské, tak i to psí do určitého věku není ani schopno moč a stolici "držet" delší dobu. Je třeba postupný a trpělivý nácvik čistotnosti, protože některé štěně to pochopí dříve, jiné později. Nejlepší je vzít si na několik dní po příchodu štěňátka domů dovolenou, protože pak na něj můžeme celodenně dohlédnout a velmi nám to usnadní práci.
Se štěnětem je třeba chodit ven daleko častěji než s dospělým psem, a to nikoliv na dlouhé procházky, ale spíše na takové to vyběhnutí a položení štěňátka na travičku před dům. Se štěnětem zpravidla musíme jít pokaždé, když se po odpočinku probudí, chvilku poté co se nají či napije (opatrně vynést, aby se mu neudělalo špatně) nebo jakmile vidíme, že začíná čmuchat na jednom místě. Málokterý pes se vyvenčí ve svém pelíšku, proto je třeba dobré dát štěně do košíčku, ze kterého samo nevyleze na noc k posteli, aby se nám naučilo samo o vyvenčení kňučením říci. Za vykonání potřeby venku nebo na vymezeném místě musíme štěně radostně chválit a odměnit třeba pamlskem, pokud vykoná potřebu doma, štěně mírně pokáráme. V žádném případě ho v tom namáčíme apod., nekřičíme. Drobné pokárání je na místě pouze v případě, kdy štěně přistihneme přímo při činu a ne se spožděním či v případě, kdy to byla naše vina a štěně nemělo možnost se vyvenčit venku. Postupně si štěně spojí vykonání potřeby venku s pochvalou a naučí se venčit pouze venku, později již samozřejmě pochvalu odbouráváme, protože venčení venku se pro psa stalo samozřejmostí.
Problém s nečistotností se může někdy objevit i u dospělých psů v útulku, a to takových kteří nikdy nebyli zvyklí žít uvnitř domu či v bytě, ale pouze na zahradě či v kotci, kde mohli vykonávat potřebu jak se jim chtělo. Zvláště u psů, kteří značkují, je to velmi nepříjemná věc, která nám může poněkud pokazit naši radost z adopce pejska, ale i toto lze s trpělivostí a pečlivým nácvikem podobným tomu jako u štěňátka řešit. "Nečistotného" psa zpočátku musíme venčit daleko častěji, zpravidla pokaždé, když Pokud pes vykoná potřebu doma a přistihneme ho při činu (později psa již nemá cenu trestat), rázně jej napomeneme a okamžitě vezmeme ven, kde pokud se vyvenčí, opět chválíme. Někdy může velmi pomoci, pokud psa zavřeme do omezeného prostoru jako je např. klec či ohrádka, protože pes je ve svém pelíšku v drtivé většině případů čistotný a naučí se tak si o vyvenčení "říci". U samců, zvláště pokud je v domácnosti zvířat více, může pomoci řešit problém se značkováním kastrace, kdy pes již nemá později ve většině takovou potřebu vymezovat své teritorium močí. Postupně pejsek pochopí, že za vykonání potřeby venku je odměna, ale za totéž doma napomenutí. U dospělého psa je někdy třeba větší trpělivosti, ale lze to řešit a musíme se o to pokusit...je třeba brát takového pejska jako štěně, po kterém čistotnost nebyla nikdy vyžadována. U starých psů toto může souviset s nějakými zdravotními problémy (což ovšem není vyloučeno ani u mladého psa či dokonce štěněte), proto je nejprve třeba dojít s pejskem k veterináři a nechat jej vyšetřit. Řešením tohoto problému s inkontinencí jsou dnes pleny určené přímo pro pejsky. odkazy na články zabývající se touto problematikou, diskuse či na ukázku produktu