Jdi na obsah Jdi na menu
 


poradna...je pes notorický útěkář

"Útěkářství" bývá velmi častým důvodem toho, že pes skončí v útulku, ať již omylem, kdy je při některém ze svých výletů lapen a páníčci ho již nedohledají či nehledají nebo je doveden do útulku přímo majiteli, kteří si již nevědí rady se psem, který je neustále na toulkách, trhá či přelézá ploty, běhá poté po městě či vesnici, kde může napáchat i velké finanční škody.

Lidé se tuto situaci často snaží řešit všemožnými úpravami plotu či úvazem psa na řetěz, takzvaně za trest. Pes pak celé dny skučí, až to majitelé nevydrží, odepnou ho a on je opět fuč...

Stěžejní je zde zjistit z jakého důvodu pes utíká, zda  utíká za háravými fenkami, na "lov", má nedostatečné vyžití od majitelů, které si tak nahrazuje samostatnými výlety či za jeho útěky stojí separační úzkost.

Základem výchovy psa je dostatečné pohybové vyžití a psychická stimulace, unavený pes = hodný a spokojený pes. Pokud pes utíká z nudy, je třeba zamyslet se především nad sebou samým  a vymyslet pro sebe a psa společný program, ať formou výletů, návštěv cvičáku, apod. Pokud psovi nabídneme stimulaci řízenou námi, je velmi pravděpodobné, že své útěky omezí či úplně odbourá. Samozřejmě nikdy nic není ze dne na den.

Problém s útěky za háravými fenami lze s velkou mírou úspěšnosti řešit kastrací, kdy většina psů poté své výlety po okolí velmi omezí a nemá již potřebu se dále toulat, rvát se s druhými psy u vrat háravé feny či podnikat několikadenní výlety do okolních měst a vesnic.

Základním pravidlem při našem odchodu z domova je, že se se psem, který má problém se separační úzkostí srdceryvně neloučíme, neutěšujeme ho a jeho pozornost se snažíme odvédst jiným směrem - např. podáním žužlací kostičky, kongu (hračka naplněná voňavou pastou, jejíž dobývaní často psa zaměstná i na několik hodin). V podstatě se tiše vyplížíme z domova. Po návratu se se psem bouřlivě nevítáme, pouze ho pochválíme a pokračujeme jako by nic.

V drtivé většině případů útěkářství psů nepomáhá ani stavění plotů připomínajících pevnost, protože pes je velmi vynalézavý a brzy nějakou skulinku či slabé místo objeví. Další chybou je uvazování psa za trest, protože on si svůj návrat domů spojí s trestem a poté se domů spíše bojí či jde rovnou ochotně k řetězu s tím, že jakmile je puštěn, v nestřeženém okamžiku opět pádí pryč.

Řešením tohoto problému může být dobře zabezpečený kotec. Ovšem pobytu v kotci psa musíme postupně zvykat, aby tam neproštěkal celé hodiny. Psa v kotci krmíme, hrajeme si tam s ním, protože pobyt v kotci si musí spojit s příjemnými zážitky. Ovšem to, že postavíme kotec odkud pes neuteče neznamená, že tam stráví zbytek svého života. Musíme mu nabídnout dostatek pohybu, procházek i psychické stimulace, aby netrpěl samotou a nedostatkem pohybu.

Dalším možným řešením je natažení pevného ocelového lanka po dvoře či zahradě tak, že na něj zavěsíme pevné vodítko na němž bude pes uvázán a to tak, že vodítko bude klouzat po lanku a pes se tedy bude moct pohybovat po celé zahradě, kde je lanko natažené.

Podle mne nejúčinnějším a v konečném důsledku i nejlevnějším a nejpohodlnějším řešením je tzv. elektrický plot. Někoho toto doporučení může znejistit,  zda je opravdu na stránkách týkajících se ochrany psů a ne jejich týrání, ale to je opravdu jen z důvodu neznalosti tohoto produktu. Zjednodušeně popsáno po obvodu plotu či místa, kde chceme aby se pes pohyboval je natažen anténní drát připojený ke zdroji. Pes má na krku obojek, který při překročení určité hranice vydá elektrický impuls. Kdo si někdy sám na sobě elektrický obojek vyzkoušel ví, že nejde o bolestivou záležitost, ale spíše o nepříjemné brnění, moment překvapení a úlek. Navíc můžeme nastavit dvě vzdálenosti od drátu - v jedné je pes varován zvukovým signálem, blíže k drátu dostane el. impuls, jehož intenzitu lze nastvit od 1 do 9. Pes může být první dny vyděšen, protože nechápe zpočátku princip...myslí, že vyjde na zahrádku a přijde ten nepříjmený pocit zabrnění na krku a úlek, postupně však pochopí (v průběhu 1 týdne), kde smí být a volně  běhat, kde je už varován a kde je to nepříjemné brnění. Obojek nepracuje na principu bolesti, ale nepříjmeného pocitu a úleku. Výsledkem je pes spokojeně si dovádějící na zahradě i v naší nepřítomnosti, který se však nepřiblíží k plotu či dírám v něm...

 

 

odkazy na články zabývající se touto problematikou, diskuse či na ukázku produktu

  • kong např. ZDE
  • elektronické ploty např. ZDE
  • ukázky kotců např. ZDE
  • diskuze na toto téma např. ZDE

 

 

p8020122.jpg

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ohradníky pro psy

(Elektro-obojky.cz, 5. 6. 2017 14:48)

Dobrý den,

prodejem elektronických ohradníků se zabýváme dlouhé roky. Existuje celá řada elektronických ohradníků, pro největší i pro nejmenší pejsky. Ohradník nezpůsobuje v žádném případě pejskovi bolest, je to zkrátka jen nepříjemné, pro přirovnání, je to jako když šoupete nohama po koberci a někoho se dotknete. Psy mají celkově jinou citlivost, pejsek vážící 20 Kg má úplně jinou citlivost než člověk, většinou nižší. Proto srovnání 30 kg pes a 80 kg člověk je naprosto nesmyslné :) Každý pejsek je jiný, proto je většina ohradníků nastavitelná :) Zde si můžete prohlédnout různé typy ohradníků: https://www.elektro-obojky.cz/elektronicke-ohradniky/

el. obojek

(Nikola, 31. 8. 2016 23:50)

Celkově se mi článek líbí, akorád bych měla vítku k tomu el. obojku. Sice píšete, že jde o neznalost a jedná se o nepříjemné brnění, jenomže čím menší a lehčí tvor, tím více vnímá bolest. Pokud máte 30 kilového psa Vy vážíte dejme tomu 80 kg a je Vám to nepříjemné, Vašeho psa už to logicky bolí. Proto nejsem ůplně zastáncem těchto obojků, ostatní metody jsou ok :)