Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kastrace opuštěných zvířat jako jeden ze stěžejních bodů našeho sdružení

Jelikož všechna zvířátka v naší péči necháváme  kastrovat a nepobíráme žádné příspěvky od státu, stále sháníme finanční prostředky na kastrace zvířat v naší péči (zveřejníme nascanované dokumenty z těchto zákroků).

Už při zakládání našeho sdružení byl jeden z hlavních bodů "kastrační program", což je ovšem velice finančně náročné (kastrace psa se pohybuje v rozmezí 1500-2500Kč, kastrace malé feny v řádu 2500Kč, střední feny 3000Kč a velké feny v závislosti na hmotnosti mezi 3500-4000Kč).

Budeme tedy velice vděčni za finanční příspěvek na kastrace pejsků (při převodu na účet č.: 242380050/0300, napiště prosím do zprávy pro příjemce "kastrace" - dárci a částky budou uvedeni na našich webových stránkách, i malý příspěvek může velmi pomoci). Rovněž bychom byli velice rádi pokud byste se pokusili vyjednat na Vaší veterinární klinice kastraci pejska formou sponzorského daru.

 

Níže uvádíme několik článků pojednávajících o kastraci psů a fenek. 

 

Tyto články o kastracích sem vkládáme jelikož náš postoj k nim je vzhledem k množství vyhozených psů a koček jednoznačný -  PRO! Navíc vzhledem k tomu, že toto jsou stránky "útulku", měli by lidé adoptující si odsud pejsky myslet poněkud osvíceně a tato již jednou vyhozená zvířata dále nemnožit.  Je třeba si uvědomit, že pes adoptovaný z útulku, navíc v mnoha případech voříšek už tak nelehko sháněl nový domov a je hloupé pořizovat si u něho ještě štěňátka. Máme své pejsky rádi a jsou skvělí, nejsou o nic míň než šampioni s rodokmenem, ale opuštěných psů přibývá a neměli bychom jejich řady rozšiřovat. V útulcích se objevují i papíroví pejsci, ale ti daleko snáze najdou nový domov a není jich tolik jako různých kříženců a bezpapíráčků.

 

 

Kolikrát jsme už okolo sebe slyšeli "My fenu uhlídáme, kočka/fena má mít alepsoň jednou za život koťata,..." - je až neuvěřitelné jak hluboce jsou tyto bludné představy mezi lidmi zakořeněny. Stačí chvilku brouzdat po internetu, někdy bohužel i po okolí a uvidíte spousty začervených, zablešených a hladových mláďat, která doplatila na lidskou nezodpovědnost. Takže na kastraci je třeba nahlížet jednak jako na prostředek zabraňující nárustu populace opuštěných zvířat, ale i z výše uvedeného zdravotního hlediska. Ani štěňata neuchrání fenu před častým zánětem dělohy či rakovinou mléčné žlázy.

Další větou, kterou často slýcháme je: "chudinka, to jí/jemu přeci nemůžeme udělat..." - zvíře se po tomto zákroku zotaví obvykle velice rychle a pokud mu dopřejeme náležitou pooperační péči, neměly by se objevit komplikace. Můžeme říci ze své zkušenosti, kdy známe mnoho kastrovaných zvířat, že nejsou o nic ochuzena a ani si neuvědomují, že jim cosi "chybí." Kočka či fena se nechá nakrýt díky svým pudům, není to jako u lidí, že by si v průběhu dospívání plánovala miminka, atd. Za chudinky považuji naopak ty spousty bezprizorních zvířat, která mohou pocházet právě třeba už od štěňat naší milované fenečky či pejska. Někdo se snaží udělat fenečku či s pejska "šťastnými" tím, že sežene druhé pohlaví pro početí miminek, ale už nedomyslí, kde tato štěňata či štěňata těch štěňat skončí třeba za pár let... všichni pejsci v útulcích byli dříve krásnými štěňátky, někteří chtěnými, někteří nechtěnými, ale později skončili zavření sami v kotci a doufající  v druhou šanci.

 

 

U psa navíc odpadají útěky za fenami, při kterých může být sražen autem a také se omezí riziko konfliktů s druhými psy - soky. Fena nemusí být několik týdnů v roce zavřená jak ve vězení či nemusí být z důvodu hárání rušena její účast na nějaké psí akci, nemusíme si náš výlet na chatu či ojezd na dovolenou plánovat v závislosti na tom aby nám zrovna nehárala.

Prosíme, zamyslete se nad tím zda je nutné dělat další štěňáta, když útulky doslova praskají ve švech, končí  v nich dospělí pejsci i malá štěňátka nalézaná v popelnicích, v lese,...

 

 

 

Hárání fen

zdroj Planeta zvířat

 

Pro stručnou orientaci je třeba uvést, že délka hárání feny je asi 20 - 23 dní a skládá se z několika období:

 

 

1) PROESTRUS - období před říjí (průměrná délka 7 - 9.dní)

 

 

2) ESTRUS - období říje (průměrná délka 5 - 9 dní)

 

 

3) METESTRUS – období po říji

 

 

4) ANESTRUS - období klidu

 

 


Asi 70% fen hárá dvakrát do roka a z těchto zvířat 70% hárá na jaře a na podzim.
U mladých, dospívajících fen se také může relativně často vyskytovat rozdělená říje. To je stav, kdy typickou říji předcházejí dvě nebo více fází proestru, mezi kterými je krátké období pohlavního klidu. Fena po několik dní vykazuje typické příznaky proestru (krvavý výtok, zduření vulvy, atraktivnost pro psy, většinou neochota ke krytí), které zanikají a za 2-10 týdnů se opět objevují. Tyto opakující se příznaky proestru již obvykle vyúsťují v typický estrus (světlejší a méně vydatný výtok, zeslabení příznaků estrogenizace a svolnost ke krytí.) Příznaky proestru před dosažením typické říje se mohou několikrát v 2-10 týdenním intervalu opakovat. Pokud se tento problém vyskytne u mladé fenky, není důvod se znepokojovat a je možné že zřejmě časem odezní.

 

 

Délku a pravidelnost meziříjového intervalu je vhodné u fen hodnotit až od stáří 2,5 - 3 roků. Pokud se problém s „častým háráním“ vyskytuje také v tomto věku, pátrá se po příčinách zkráceného meziříjového intervalu (interval od konce hárání do začátku hárání nového je kratší než 4 měsíce), jako jsou rozdělená říje, ovariální cysty (cysty na vaječníku), vynechání ovulace nebo vzácně onemocnění dělohy, snažíme se je zdiagnostikovat a případně terapeuticky ovlivnit, tak aby fenka po nakrytí bez problémů zabřezla.

 

První říje u fen malých plemen nastává většinou mezi 7. a 10. měsícem, u fen velkých plemen nejčastěji mezi 10. a 15. měsícem. Již tato první říje, které se u psa říká hárání, může být plodná, zabřeznutí však není zatím žádoucí. Zpravidla ještě není dokončen tělesný vývoj zvířete. První hárání také může být značně delší než se stane později obvyklým. Další říje se opakují ponejvíce dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Feny malých plemen mohou hárat častěji, velká mohou zase hárat pouze jednou ročně. Není to však vždycky pravidlem.

První stadium říje, jakýsi úvod celého cyklu je doprovázen zduřením zevních pohlavních orgánů feny. Začíná odkapávat řídká, krvavě zbarvená průhledná tekutina. Pach feny se stane pro psy neobyčejně atraktivní a okolo obydlí feny se začnou rojit jedinci neuvěřitelného vzhledu a nekonečné trpělivosti. Fena zatím důvěrnější projevy odmítá. Toto stadium trvá různě, od 5 do 15 dnů. Potom se rychle, během několika hodin výtok změní na žlutooranžový, kalný hlen. Nastala ovulace a fena je schopná oplození. Shromáždění psi znásobí svou vynalézavost, aby se k ní dostali. Také chovatel by měl zvýšit ostražitost, neboť nastává kritické období, dvou, maximálně čtyř dnů. Fena se důvěrnostem nebrání, naopak nadbíhá těm nejošklivějším nápadníkům. Ať dojde ke krytí nebo ne, výtok se změní opět na krvavě zbarvený a říje několik dnů doznívá. Fena je stále pro psy zajímavá, ale už s nimi nechce nic mít. Popsaný proces svědčí o rozličnosti různých jedinců. U jedné feny začíná plodné období říje už šestý den po jejím začátku, u druhé až dvanáctý den.
 

 

 


Proč nechat vykastrovat fenku?

Fenka hárá většinou dvakrát za rok a hárání může trvat tři týdny až měsíc. Po tuto dobu musí být oddělena od psů, což je obtížné. I když fenka bude jen v zahradě, bude téměř nemožné zabránit psům z okolí, aby se k ní nedostali a může to přinést i další nepříjemnosti.  

 

Hárající fenka udělá vše pro to, aby mohla uniknout a následovat svůj přirozený instinkt. Okolní psi také udělají vše, aby s ní měli schůzku a i při největší opatrnosti může být fenka najednou březí. Jestliže fenka bude mít štěňata a může jich být i devět, budete je muset krmit, starat se o ně a platit veterináře. Je nutné pro ně najít vhodný domov a hodného spolehlivého majitele a to není jednoduché. Opuštěné březí fenky a nechtěná štěňátka, která nenajdou domov, mohou mít štěstí, že je přijme útulek pro psy a ten jim najde nové majitele. Většinu však čeká smutný a krátký život. Nechat kastrovat anebo nenechat kastrovat. To je dilema mnohých chovatelů psů nejen u nás ale i v zahraničí. Veterinární lékaři tento zákrok jednoznačně doporučují u všech fen, se kterými majitel již nepočítá do dalšího chovu. Kastrace je poměrně jednoduchý chirurgický zákrok, ze kterého nemusí mít majitelé zvířat prakticky žádné obavy. Vše bude provedeno pod celkovou narkózou a asi za tři týdny bude vaše fenka úplně v pořádku. Není žádný důvod, aby fenka měla před operací štěňata.Předejde se tím nejen zmíněným problémům s nechtěným potomstvem, ale i řadě různých zdravotních problémů, a to nejen v gynekologické oblasti. Odstranění dělohy při kastraci je dobrou prevencí zánětlivých a nádorových změn, které jsou v poslední době, především na děloze fen, čím dál tím častější. Předpokládá se, že až 30% nekastrovaných fen starších 8 let může trpět zmíněnými problémy.

 

 

Kastrace má velký význam z pohledu prevence vzniku nádorů mléčné žlázy, které patří k nejčastějším nádorovým onemocněním u fen. Velké nebezpečí je i v tom, že přibližně 20% nádorů je nebo se mění ve zhoubné. Význam kastrace v této souvislosti je, pokud se uskuteční poměrně časně. Uvádí se, že kastrace provedená před prvním háráním sníží riziko výskytu nádorů mléčné žlázy o 85% a před druhým háráním o přibližně 75%.

 

 

Odstraněním vaječníků pak eliminujeme veškeré nepříznivé hormonální vlivy, které tyto orgány na organismus mohou mít. Jednou z významných nemocí, na vzniku které se mohou podílet nepříznivé vlivy pohlavních hormonů (progesterón) je diabetes mellitus (cukrovka) a to hlavně u fen trpících falešnou březostí.

 

U fen trpících na tzv. falešné březosti ustanou po kastraci veškeré problémy spojené s touto zdravotní poruchou. Falešná březost je součástí normálního průběhu tzv. luteálni fázy pohlavního cyklu u nebřezího zvířete, která je spojená s příznaky imitujícími březost a porod. U nebřezích fen, u kterých jsou příznaky (výrazný otok mléčné žlázy, intenzívni sekrece mléka, snášení hraček a různých předmětu a příprava hnízda) přibližně 2-8 týdnu po typické říji příliš intenzivní a opakují se po každém hárání, je vhodné uvažovat o kastraci, pokud je časem nechceme zařadit do aktivního reprodukčního procesu a mít v dohledné době štěňata. Největší význam kastrace v této souvislosti je zejména v přerušení nežádoucí tvorby mléka, které jinak při opakovaných falešných březostech často vede k zánětům mléčné žlázy a ve vyšším věku i k jejím nádorovým změnám.

 

 

Kastrací se mohou u zvířat vyřešit i některé kožní problémy způsobené poruchami tvorby pohlavních hormonů. Hormonálně podmíněná kožní onemocnění lze často odlišit právě tzv. diagnostickou kastrací, neboť přesné stanovení hladin hormonů není často možné či smysluplné.

 

 

Kromě jiného se odnětím vaječníků přeruší opakování pohlavního cyklu, takže feny přestanou hárat, nedochází ke špinění ani k doprovodným změnám v chování v tomto nepříjemném období.

 

 

Je nutno také zdůraznit, že po prodělané kastraci zvíře po psychické stránce nikterak netrpí. Jedinou změnou v chování může být určité zklidnění a větší ovladatelnost, v některých případech však až pohodlnost nebo lenost. Proto je potřeba takové zvíře dostatečně zaměstnávat a chodit s ním na procházky. Stejně tak je potřeba dodržovat přiměřený krmný režim, neboť kastrovaná zvířata by mohla mít tendenci k obezitě. Obezita po kastraci je zpravidla důsledkem podávaní nezměněných dávek krmiva i nadále po operaci. Organizmus kastrované feny má menší potřebu energie a proto nespotřebovanou energii ukládá v těle ve formě tuku. Proto redukci krmné dávky, případně podávaní krmiv s nižším obsahem energie (tzv. light) a častejší procházky, jsou ideální prevencí vzniku obezity u kastrovaných fen.

 

 

Mnoho majitelů se obává změny povahy feny po kastraci, která může nastat jak k lepšímu, tak k horšímu. Tato situace vzniká především tam, kde byly potíže s povahou, výchovou a vztahem k majiteli již před operací. I proto se nemusí jednat o důsledek změněné hladiny pohlavních hormonů po prodělané kastraci. Problémy s povahou v těchto případech nastávají i po jiných operacích, porodu či podobné vypjaté životní situaci. K nápravě může pomoci důsledná výchova pod vedením zkušeného kynologa.

 

 

V žádném případě se nemění citový vztah k člověku ani ostatním zvířatům. Pro ně přestává být kastrované zvíře pouze sexuálním objektem a na hierarchickém žebříčku se dostává jakoby do pozice nedospělého jedince. S kastrací se nemění ani lovecké pudy.

 

 

Jediný známý zdravotní problém, který se může ve středním a vyšším věku vyskytnout u některých kastrovaných fen, je zhoršená funkce svěrače močového měchýře, což může mít za následek bezděčné pomočování. Postihuje především velká plemena a nejvíce předisponovanou rasou je německý ovčák. Tato zdravotní porucha se však dá u postižených fen úspěšně léčit.

 

 

Závěrem můžeme shrnout, že kastrace má svoje pozitiva i negativa. Z výše uvedeného textu však jednoznačně převažují pozitiva. Kastrace má velký význam hlavně u fen, se kterými nepočítáme do chovu, resp. od kterých nechceme mít štěňata. U nechovných fen v období mezi prvním a druhým háráním omezí výše uvedená rizika zdravotního stavu. Ovšem i kastraci starších fen (např. fen po ukončení reprodukčně aktivního života anebo po vyřazení z chovu) lze po zvážení konkrétních okolností ve většině případů považovat za přínos, s ohledem na možné gynekologické problémy ve starším věku feny.

 


Text: MVDr. Dušan Harbáč

 

 

 


Kastrace fen a psů / Jak zamezit hárání?

(Článek převzat od  MVDr. Petra Košaře - veterinární služby a poradenství)

 

Pokud chceme předejít hárání např. před výstavou, neboť očekáváme, že fena začne v té době hárat nebo právě hárat začala, využijeme hormonální preparát v tabletách. Podle způsobu podávání můžeme buď přerušit počínající hárání nebo hárání oddálit.

 

 

Pokud potřebujeme předejít hárání na delší dobu a dlouhodobější podávání tablet je problematické, lze dát hormonální injekci, která oddálí hárání o minimálně 3 měsíce.

 

 

Avšak pozor i jediná aplikace této injekce může oddálit hárání i na podstatně delší dobu, eventuelně ve výjimečných případech může vést i k doživotnímu zastavení hárání. Dále může vést ke vzniku zánětu dělohy. Častou aplikací těchto injekcí se navíc zvyšuje riziko vzniku cukrovky a zvyšuje se pravděpodobnost nádorů na mléčných žlázách.

 

 


Pokud chceme zamezit hárání trvale máme výběr ze dvou možností:

 

 

Provést kastraci tj. chirurgický zákrok při němž se vyjmou vaječníky i děloha. Tím fena přestane navždy hárat. Tento zákrok lze provést v kterémkoli věku feny. Pokud je již od štěněčího věku majitel rozhodnut pro kastraci doporučuji tuto provést ještě před prvním háráním nebo ihned po něm. Tento zákrok provádím ve své ordinaci a patří k nejčastějším chirurgickým zákrokům. Velikost rány je na 3-4 stehy. Fena po této operaci nevyžaduje žádnou zvýšenou péči.

 

 

Vliv použité metody zabraňující hárání na výskyt nádorů mléčných žláz.
Jak z uvedené tabulky vyplývá má hormonální přerušení hárání velmi negativní vliv, neboť výrazně zvyšuje riziko vzniku nádorů mléčných žláz.

 

 

 

nekastrované

 

 

hormonálně

 

 

ošetřené

 

 

kastrované

 

 

před

 

 

1. háráním

 

 

kastrované

 

 

po 1. hárání

 

 

kastrované

 

 

později

 

 

39 %

 

 

72 %

 

 

0,8 %

 

 

8 %

 

 

26 %

 

 

 

Musí mít fena štěňata?

Kastrace pro a proti.

Jednotný názor na výše položenou otázku neexistuje. Jako i v jiných otázkách zde platí přísloví co odborník to názor. Přečtěte si stanovisko MVDr. Petra Košaře k danému problému.

Nejprve si musíme položit otázku na jak dlouho a proč?

 

Fakta:

 

Gynekologické problémy a nádory na mléčných žlázách ve stáří mají zejména feny, které štěňata neměly ani jednou, ovšem feny, které měly štěňata pouze jednou, na tom nejsou o mnoho lépe. U fen, které rodily vícekrát je výskyt těchto problémů menší.

 

 

Změny v chování u starších fen se vyskytují nezávisle na kastraci a postihují pouze malé procento fen. U některých fen se však začne vyskytovat zvýšená agresivita po porodu a následném odstavu štěňat.

 

 


Srovnání:

 

Nutno si uvědomit, že mezi sexualitou lidí a psů je podstatný rozdíl. Zatímco u fen je jejich touha po páření vyvolána hormonálně tzn. pouze v období hárání a navíc pouze v jeho části charakterizované určitým poměrem některých hormonů je sexualita lidí záležitostí psychickou. Což znamená, že pokud provedeme u feny kastraci (osobně dávám přednost odebrání vaječníků i dělohy než jen odebrání vaječníků) fena nehárá a tím ji ani nenapadne, že by se měla pářit. Její pohlavní pud je prostě pryč a mindráky z toho žádné nemá.

 

 

 


Argumenty proti kastraci:

 

 

Při kastraci velmi mladých fen tzn. ve věku několika týdnů může dojít k poruchám růstu některých kostí tzv. akromegálii. Pokud je však kastrace prováděna až ve věku několika měsíců tento problém se neobjevuje. Po kastraci zejména fen těžších než 20 kg se může projevit pomočování, které bývá přechodného rázu nebo je nutné ho pomocí léků upravit. Tento problém se objevuje ale pouze u cca 1-3 % kastrovaných fen vyšších váhových kategorií. U dlouhosrstých plemen dochází u cca 40 % fen po kastraci ke zjemnění srsti. Toto nemá vliv na zdravotní stav feny, ale je určitým estetickým handicapem.Aplikovat hormonální injekce k zamezení hárání každých 5 měsíců (při zahájení této kůry jsou první 2 injekce v kratším intervalu). Dlouhodobá aplikace těchto preparátů však přináší určitá rizika. Může dojít ke vzniku cukrovky, dále se mohou projevit některé gynekologické problémy zejména záněty dělohy, jejich výskyt je při těchto injekcích podle mých zkušeností cca. 30%. Delší podávání také zvyšuje pravděpodobnost, že po vysazení preparátu, pokud by majitel chtěl štěňata nebude fena hárat. U fen trvaleji ošetřovaný těmito preparáty dochází v 60-80% případů k vzniku nádorů na mléčných žlázách. Z důvodů výše uvedených zdravotních rizik nedoporučuji svým klientům tyto preparáty používat.

Argumenty pro kastraci:

A) zdravotní

  • nedochází ke gynekologickým problémům u starších fen. Tyto jinak postihují 40-60% fen, které štěňata neměly nebo měly 1x. U většiny těchto případů je pak provedení kastrace nutností, ovšem zákrok se již provádí u nemocného zvířete pohlavní orgány bývají několikanásobně zvětšené což vyžaduje větší operační ránu a zvyšuje rizika. Navíc tato onemocnění mohou být majitelem přehlédnuta a vést k úhynu feny.
  • výrazně se snižuje riziko výskytu nádorů mléčných žláz, které jsou jinak u nekastrovaných fen velmi časté viz. výše.
  • předchází se nežádoucímu nakrytí a tím problémům s ním spojeným
  • předchází se vzniku tzv. falešné březosti, která se projevuje u cca 15-20 % fen za 2 měsíce po hárání a bývá často doprovázena laktací a záněty mléčných žláz jakož i psychickými změnami.
  • fena se chce v době hárání pářit. Pokud ji v tom majitel brání mohou se u ní projevit psychické poruchy projevující se zejména bezdůvodným olizováním tlap, nechutenstvím neposlušností atd.

 

 


B) ostatní důvody

  • feny v době hárání často utíkají a tím se vystavují nebezpečí úrazu
  • hárající fena přitahuje psy z dalekého okolí. Jejich nezlomné úsilí, kterým se snaží vytvořit si cestu za svojí vyvolenou často vede nejen ke hmotným škodám na majetku majitele, ale i sousedů, což narušuje sousedské vztahy.

 

 


Ztloustne fena po kastraci?

 

Je pravdou, že kastrace mění metabolismus organismu. Pokud dodržíte základní pravidlo, které zní snížit po kastraci krmnou dávku o cca 30-40% zůstane fena štíhlá. Problém je v tom, že u fen po kastraci trvá zhruba 14 denní období zvýšené chuti k příjmu potravy. To je období ve kterém se organizmus přizpůsobuje novým metabolickým podmínkám. Poté zvýšená chuť k žrádlu většinou ustupuje. Pokud jste však feně v tomto období místo snížení dávky naopak ještě dali něco navíc stává se zvýšený příjem stravy její trvalou potřebou a tím dochází k tloustnutí. Jak na mých dvou fenách tak na fenách mé asistentky se můžete přesvědčit, že kastrace nemusí mít na štíhlost psa žádný vliv. Dovoluji si také upozornit na to, že znám mnoho nekastrovaných fen, jejichž obezita je až zarážející. Není to tedy kastrace, ale člověk, kdo ovlivňuje kondici svého psa.

 

 

 


Kastrace psů

 

Toto téma je v našich končinách jakési tabu. I kastrace psů má však svá odůvodnění a je dobré se s touto problematikou seznámit. U psů nejsou sice tak pádné zdravotní argumenty jako u fen. Přesto i kastrace psů má svá zdravotní pozitiva. Kastrovaní psi totiž netrpí na problémy se záněty a zbytněním prostaty. Ještě větší význam má však kastrace psa na jeho psychiku. Mnoho psů má příznaky psychických problémů zejména v období, kdy v blízkém okolí hárají feny. Psi jsou neklidní, odmítají potravu, olizují si či okusují bez příčiny tlapy. Také výskyt poranění způsobených toulkami psů za hárajícími fenami není zanedbatelný. Těmto problémům kastrace zabrání. Majitelé agresivních psů se často dotazují, zda má kastrace vliv na potlačení agresivity. Musím bohužel konstatovat, že většinou ne. Nadměrná agresivita stejně jako tulácký život některých notorických "zdrhačů" vyznávajících volný pohyb i v případě, že nablízku není žádná hárající fenka se většinou kastrací neovlivní. Je pravdou, že psi po kastraci jsou klidnější a vyrovnanější. Co se týká tloustnutí po kastraci platí zde stejná zásada jako u fen (viz výše). Doporučil bych všem majitelům psů, aby v případě výskytu výše uvedených psychických poruch nechali své psy vykastrovat. Pes po kastraci nebude mít žádné psychické trauma z toho, že je vykastrován jak se většina majitelů domnívá ba právě naopak. Tím, že mu chybí pohlavní hormony pohlavní pudy mu nic neříkají a hárající feny ho nechávají klidným.

 


 

 

Fakta a mýty o kastracích

zdroj Psí kusy 

 

Kastrace patří mezi nejčastější operační zákroky, které se na fenách a psech provádějí. Velmi často se jedná o zákroky preventivní, ale také terapeutické, jejichž účelem je zlepšit zdravotní stav zvířete nebo zabránit rozvoji dalšího onemocnění. Kastrace patří mezi zákroky mezi chovateli a veterináři hojně diskutované, názory obou stran se mohou často lišit.

 

 


Tentokrát se zaměřím na fenky, protože u nich je kastrace častější a více se provádí z preventivních důvodů, u psů je to častěji zákrok léčebný. Začínající chovatel mnohdy přijde do ordinace s tím, že jeho fenka není určena na chov, ale jen jako rodinný mazlík, a jak je to tedy s tou kastrací. Zda je vhodné nechat fenu vykastrovat, a pokud ano, tak kdy, co to obnáší atd. Na tuto otázku je odpověď jednoznačná: Ano, kastrace je vhodná. Kastrace provedená jako preventivní zákrok přináší pro chovatele i pro fenu mnoho pozitiv. Doporučuje se kompletní odnětí vaječníků i dělohy (tzv. ovariohysterektomie), ačkoli se stále ještě setkáváme s tím, že jsou odebrány pouze vaječníky a děloha je ponechána. To může ovšem později vést k určitým zdravotním komplikacím. 

 

Kdy je správný čas?

  Ideální dobou pro kastraci je doba mezi dvěma háráními, kdy je pohlavní aparát víceméně v klidu. Jednoznačně se doporučuje časná kastrace, která s sebou nese nejvíce pozitiv. Já osobně doporučuji nechat fenu jednou odhárat, aby tak pohlavně dospěla, a poté vykastrovat, nicméně není problém vykastrovat fenu i před prvním háráním. Časně provedená kastrace působí jako prevence nádorů mléčné žlázy, které se v pozdějším věku u fen vyskytují velice často a zhruba 50 % z těchto nádorů má maligní (zhoubnou) povahu. A jaká jsou další pozitiva? Fena, která je kastrovaná, se nehárá, tím pádem odpadají otravné hárací kalhotky, neposlušnost a výkyvy nálady a výkonnosti háravé fenečky. Také nemusíte vynechávat oblíbený cvičák či jiné hromadné psí akce, kde by fenečka svou „atraktivitou" rušila při práci ostatní psy. Dále se vám také vyhne falešná březost, o které jsem psala v některém z minulých čísel, vaše fena nebude mít nikdy v budoucnosti zánět dělohy, nádory a cysty na vaječnících a výrazně se sníží riziko cukrovky (diabetu), která je u fen často podmíněna právě pohlavními hormony.  

 

Rozšířená pověra

 Odpůrci kastrací jistě najdou spoustu argumentů proti. Například vám budou tvrdit, že každá fena by měla mít alespoň jednou za život štěňata. To rozhodně není pravda, štěňata nejsou k životu nezbytná, a navíc u některých fen to ani není doporučitelné, aby se neohrozilo jejich zdraví. Navíc, pokud máte třeba fenku voříška nebo i čistokrevnou, ale s nějakou genetickou vadou (stačí obyčejná kýla, vada skusu apod.), proč dál šířit tyto špatné geny, které si štěňata od takové feny ponesou do života.Dalším častým argumentem, který slýcháme denně, je tvrzení, že feny se po kastraci psychicky změní, jsou lenivé a tlusté. Je pravda, že po kastraci se změní metabolismus feny, a ta má trošku větší sklony přibývat na váze, ale vše záleží na zodpovědném majiteli. Fena si sama do obchodu pro piškoty, rohlíky a jiné pamlsky nedojde, takže pokud budete krmit adekvátním množstvím krmiva, váha feny zůstane stejná. A co se týče psychiky, nervózní feny se obvykle zklidní. Ty, které byly kastrované časně, zůstanou normálně veselé a aktivní, a starší feny po kastraci obvykle spíše omládnou. Dalším argumentem, který by mohl hovořit proti kastraci, je takzvaná pokastrační močová inkontinence. Ta je způsobena snížením pevnosti svěrače močového měchýře v důsledku poklesu hladiny pohlavních hormonů - estrogenů. Tato komplikace se objevuje u určitého procenta, především velkých a obřích plemen. Nejčastěji dochází k malému úniku moči hlavně v klidu, ve spánku. Ale i tato komplikace má své řešení - podávají se léky, které působí přímo na svěrač močového měchýře nebo v malé dávce estrogeny. Pro kastraci hovoří také zlepšení zdravotního stavu u některých nemocí, jako je třeba atopická dermatitida (alergie), epilepsie apod. Díky kastraci dojde k ustálení hormonální hladiny a celého vnitřního prostředí, a to je důležité i pro stabilizaci těchto stavů. Kastrace u mladých fen je prováděna jako preventivní zákrok, který s sebou přináší minimální rizika spojená s anestezií a vlastní operací. Rekonvalescence je obvykle rychlá a po vytažení stehů za 10-14 dní po operaci může být fena zařazena opět do běžného režimu. Pokud musíme kastrovat fenu starší, navíc například se zánětem dělohy, jsou rizika o něco větší, už neoperujeme zdravého psa, ale nemocného, organismus je více vyčerpaný a také rekonvalescence může být delší. 

 

Text: Jana Blažková, veterinární lékařka  

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Naprostý souhlas s podmínkami útulku.

(Markéta Koubová, 27. 10. 2012 9:49)

Souhlasím s podmínkami útulku a razím naprosto stejné názory a musím pochválit,jak krásně a srozumitelně jste to napsali.Jak vidno ,ne všichni tohle dokážou pochopit....Pokud tohle jednou nebude nařízeno z vyšších sfér,problém plných útulků se nevyřeší nikdy...Stačí se podívat na kočky a beru-li organismus jako organismus,kočkám kastrace prodlužuje život několikanásobně...Plno útulků by si mělo vzít příklad,je stále hodně těchto zařízení,která buď nemají finance nebo prostě dají psa do adopce a hotovo.Ani smlouvu o budoucí kastraci nebo nějaké poučení,aby se na něm nemnožilo ,....nic...a to je velká chyba...Tyto útulky pak za rok,dva přijmou potomky udaných zvířat a ne jednoho....a kolo se točí dál ne-li rychleji.

no nevim

(KatkaV., 28. 8. 2012 10:20)

Souhlasím s kastrováním psů v útulku,ale nikoliv fenecek,pokud ještě nikdy neměli štěňátka. Pokud si je kastrujete vymjako útulek-vpořádku.Ale nechápu podmínku - dám ti psa,když ho vykastruješ. Celý život žiju v domácnosti se psy.Mám tři krásné fenečky retrívrů a celý život hárají. Nechápu,jak někdo může napsat,že ho tohle otravuje.Neberu si psa proto,abych mu nějakým způsobem zasahavola do těla,hlavně fenkám,pro které je tato procedura velice bolestivá - a nemluvím o tom,pokud se chce ušetřit,nebo narazíte na blba doktora,který při kastraci nevyndá mléčné žlázy,pouze vaječníky. Mylslím,že až se v pozdějším věku začnou lidi potýkat s rakovinou mléčných žláz,tak koukají. Takže - souhlasím s tím,aby vy jste si v útulku zvířata kastrovali,ale vašim podmínkám absolutně nerozumím. Protože pokud si chce od vás někdo vzít pejska,měl by vědět s čím vším si ho bere.A je jen na něm,pokud si bude chtít pejska vykastrovat. Proto já bych od Vás za těchto podmínek zvíře nikdy nevzala.Zvíře beru jako člena rodiny,ne jako přítěř s jeho pudy.

jsem plně pro

(Blanka, 15. 8. 2011 15:03)

souhlasím s Vaším sdružením, které razí heslo: pejska dáme do adopce za podmínky následné kastrace. Pak se lidi diví, že se potuluje spoustu opuštěných zvířátek. A stát Vám, sdružením, ani město, nijak nepomůže. Pejska mam kastrovaného a je s ním naprostá pohoda. Není vůbec agresivní, je hodný poslušný kluk.

jsem pro

(Eva V., 10. 3. 2011 13:51)

Plně podporuji kastrační program, taky mám fenečku z útulku, ale doma psa, a co je lepší? Mít 2x do roka 14 dní ukňučené, nervní psy co se snaží dostat k sobě a být na nervy abychom to uhlídali? Nebo snad nechat fenečku živořit v útulku: Ne, je kastrovaná, je u nás doma a myslím že se má skvěle.
https://picasaweb.google.com/bluevis/DenyAElis#